|
|
Cesta italských fašistů k moci a její reflexe v českém tisku
Klouda, Daniel ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje vzestup italského fašistického hnutí v letech 1920 až 1922 a jeho reflexi ve vybraném českém tisku. V teoretické části se věnuje českému mediálnímu prostředí po první světové válce a následně je popsán historicko-politický kontext sledovaných událostí v Itálii, stručně mapující dějiny fašistického hnutí od jeho počátků až po jeho uchopení moci, tedy Mussoliniho jmenováním premiérem. Praktická část se pak věnuje kvalitativní analýze článků, které informují o šesti vybraných událostech, v nichž figurovali italští fašisté a které byly pro fašistické hnutí významné. Výběr těchto událostí byl také ovlivněn jejich násilným charakterem - právě svými násilnými akcemi se fašisté zbavili opozice a následně se jim podařilo zdiskreditovat a rozvrátit státní autoritu a suverenitu natolik, že se nakonec jejich nástup k moci zdál jako nevyhnutelný. Cílem práce je sledovat a porovnávat interpretace tohoto vývoje skrze vybrané události ve třech českých denících: v národně demokratických Národních listech, nezávislých Lidových novinách a komunistickém Rudém právu. Práce si klade za cíl analyzovat, jestli a jak se ideové přesvědčení těchto listů projevilo v rétorice používané pří líčení fašistického působení ve zkoumaných článcích.
|
|
|
Mediální obraz španělské chřipky ve vybraném dobovém tisku v letech 1918 - 1920
Vegrichtová, Denisa ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tématem této diplomové práce je mediální obraz španělské chřipky ve vybraném dobovém tisku v letech 1918-1920. Jako hlavní výzkumná metoda je použita kvantitativní obsahová analýza, která umožňuje zkoumání většího objemu dat. Kvantitativní obsahová analýza je provedena u článků z česky psaných Lidových novin a z amerického deníku The Sun. Časově je výzkum omezen na roky 1918-1920, tedy na období, kdy epidemie španělské chřipky probíhala. Pozornost je věnována způsobu informování o španělské chřipce ve vybraných denících, například na četnost publikování zpráv o nemoci, hlavní témata článků, jak často se články o nemoci dostávaly na titulní strany, nebo zda je nemoc prezentována jako smrtelná. Následně je část práce věnována kvalitativní analýze článků z odborných lékařských časopisů. Dva články jsou z roku 1918, další dva články jsou z let 2018 a 2019. V tomto případě jsou pomocí kvalitativní analýzy zjištěny rozdílné pohledy lékařů na španělskou nemoc z roku 1918, kdy epidemie vypukla, a po sto letech. Zkoumané byly například uváděné příznaky nemoci, nebo způsob léčby. V závěru práce jsou po zodpovězení výzkumných otázek potvrzeny či vyvráceny stanovené hypotézy.
|
|
|
Analýza aféry Jana Kalvody v článcích z Lidových novin a Deníku Právo v letech 1996 - 1997
Novotný, Ondřej ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Práce pojednává o známé aféře vrcholného politika ODA a ministra spravedlnosti Jana Kalvody, který v roce 1996 rezignoval na všechny své veřejné funkce a odešel z vrcholné politiky. Metodou kvalitativní analýzy se práce zaměřuje na rezonování tohoto aktu ve článcích velkých tuzemských novinových deníků Právo a Lidových novin a zkoumá, kterak se k jevu, jenž do té doby neměl v české politice obdoby, přistupovalo. Součástí celé práce je stručný pohled na vývoj Občanské demokratické aliance, na její vrcholné osobnosti i úspěchy během Kalvodova předsednictví, dále medailonek o Janu Kalvodovi, v rámci hlavního výzkumu pak zhodnocení vybraných novinových článků, které začaly vycházet bezprostředně po Kalvodově odstoupení a vrcholily složením jeho stranické funkce předsedy v roce 1997. Celá práce byla sepsána primárně na základě knižních pramenů pojednávajících o ODA a následně díky prostudování zásadních novinových článků ze sledovaného období 1996-97. Každá kapitola výzkumné části je zakončena komparací a v samém závěru následuje zamyšlení nad celou kauzou očima autora i její srovnání s dalšími politickými aférami.
|
|
|
Smrt Jana Masaryka v dobovém tisku
Šatná, Barbora ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce Smrt Jana Masaryka v dobovém tisku se zabývá tím, jak vybraná média informovala o osobě a smrti Jana Masaryka v období od 25. února do 31. března 1948. Konkrétně se jedná o deníky Rudé právo a Svobodné noviny (známé jako Lidové noviny). Nejprve se ale zabývá osobou a důležitými událostmi v životě Jana Masaryka. Následně představuje stručnou historii obou deníků. Vzápětí se věnuje analýze článků v obou periodicích. Zkoumané texty by se daly rozdělit do dvou období, tím prvním je doba před Masarykovou smrtí, druhým dny po jeho smrti. Milníkem je tedy středa 10. března 1948, která se ale v tisku projevila až ve čtvrtek 11. března. V prvním období se deníky Janu Masarykovi příliš nevěnovaly. Psaly o něm jen zřídka, většinou v souvislosti se vznikem nové vlády, jejímž členem se stal. V druhém období množství textů, ve kterých bylo zmíněno jeho jméno, podstatně roste. Nejčastějším tématem byl Masarykův pohřeb, nejprve jeho organizace, následně jeho průběh a Masarykův rozhovor pro francouzský deník L'ordre, ze kterého oba deníky velice často citovaly. V Československu se jedná o přelomovou dobu, kdy nekomunističtí ministři podávají demisi a Klement Gottwald začíná sestavovat vládu, ve které mají komunisté převahu. Komunisté mají v té době pod kontrolou i vydávání tištěných médií. Ve...
|
|
|
Analýza přílohy "Věda" deníku Lidové noviny mezi lety 1997-2012
Šafránek, Jakub ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
(abstrakt) Tato práce se zabývá teoretickým rozborem science journalism (vědecké žurnalistiky) v českém mediálním prostředí a longitudinální obsahovou analýzou přílohy "Věda" v Lidových novinách mezi lety 1997-2012. V teoretické části nejprve studuje diskurzivní odlišnosti, jež musí vědecký novinář při své práci překlenout, a poté nabízí základní rozdělení proudů science journalism v České republice. Dále představuje moderní historii Lidových novin a speciálně přílohy "Věda". Poté přistupuje k longitudinální analýze této přílohy, přičemž vychází z metodiky podobných výzkumů v zahraničí i rozhovoru s šéfem rubriky Josefem Matyášem. Nakonec pak získané výsledky zasazuje zpět do teoretického rámce šíření vědy skrze média, tedy science journalism (vědeckou žurnalistiku).
|
|
|
Srovnání bulvárních trendů českých deníků Blesk a Aha! v letech 2006-2012
Snížková, Markéta ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce "Srovnání bulvárních trendů českých deníků Blesk a Aha! v období 2006-2012" pojednává o bulvárních trendech ve dvou českých bulvárních denících Blesk a Aha! za období 2006 až 2012. Jedním z cílů je srovnat míru bulvarizace a směřování bulvárních trendů v čase v obou denících na základě definovaných charakteristik. Prostřednictvím kvantitativní obsahové analýzy práce rozkrývá bulvární charakteristiky českých bulvárních deníků a zkoumá, zda se podle daných rysů mění v průběhu času. Kvantitativní část výzkumu je doplněna kvalitativní studií, podle které se srovná na konkrétním případu mediální události pojetí tématu v Blesku jakožto zástupci bulvárního tisku a Lidových novinách jako zástupci seriózního tisku. Na základě výsledků analýzy lze hovořit o intenzifikaci některých bulvárních aspektů deníků, zejména v případě vizualizace, na druhé straně se některé předpoklady nepotvrdily, například velké a dominující nadpisy nebo krátké texty nebyly ve většině případů zaznamenány. Bulvární deníky jsou charakteristické převahou domácích zpráv a soft news, tato proporce se v čase nezměnila. Z dat případové studie o úmrtí Václava Havla z roku 2011 vyplynulo, že bulvární a seriózní deník pracují na počátku se stejným tématem odlišně, s postupujícími dny se seriózní deník blíží bulvárnímu pojetí....
|
|
| |
|
|
Srovnání obrazu propouštění a nezaměstnaných v Lidových novinách v 1. pololetí roku 1930 a v Mladé frontě DNES ve 2. pololetí roku 2008
Lysoněk, Tomáš ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce "Srovnání obrazu propouštění a nezaměstnaných v Lidových novinách v 1. pololetí roku 1930 a v Mladé frontě DNES ve 2. pololetí roku 2008" porovnává zpravodajství těchto deníků týkající se nezaměstnanosti a propouštění v období nastupujícího zpomalení ekonomiky, kdy jsou výrobní firmy nuceny omezovat výrobu pro nedostatečný odbyt svého zboží. Práce zkoumá, jakým způsobem noviny reagovaly na regionální rozdíly v růstu nezaměstnanosti a rozdílnou intenzitu, s níž ekonomické zpomalení zasáhlo různá odvětví ekonomiky. Zároveň analyzuje témata, kterým se srovnávané deníky při zpravodajství o nezaměstnanosti věnovaly. Práce také porovnává proměnu frekvence slov, jež srovnávaná periodika při zpravodajství využívají, a zaměřuje se také na rozdíly v délce zpráv a vizuální podobě porovnávaných listů. Metodou práce je historická srovnávací analýza zmíněných obsahů.
|
|
|
Reprezentace problému klimatických změn v tištěných médiích
Trunečková, Daniela ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Magisterská diplomová práce s názvem Reprezentace problému klimatických změn v tištěných médiích představuje obsahovou analýzu seriózních českých deníků, konkrétně Hospodářských novin, Lidových novin, Mladé fronty DNES a Práva. Prostřednictvím zvolené metody zjišťuje, jakým způsobem byla prezentována debata o globálních změnách klimatu na stránkách zvolených periodik v letech 2013-2014. Teoretická část seznamuje čtenáře se základními pojmy a definicemi a uvádí je do zkoumané problematiky. Empirická část přináší odpověď na otázku, zda je mediální pokrytí globálních změn klimatu v českém seriózním tisku v souladu s vědeckými poznatky mezinárodního klimatického diskursu, reprezentovaného Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), nebo zda se opírá stejnou měrou o výpovědi malé skupiny tzv. klimaskeptiků, která zpochybňuje všeobecně uznávaný konsensus ohledně příčin a důsledků klimatických změn či potřebě přijetí adekvátních opatření. Výsledky šetření poukázaly na skutečnost, že většina analyzovaných článků poskytovala informace o klimatických změnách ve shodě s hlavním klimatologickým výzkumem. Největší počet skeptických článků se objevil v deníku Lidové noviny. Značné množství příspěvků se k původu klimatických změn, jejich závažnosti či potřebě zahájení účinných strategií k jejich zmírňování...
|
|
|
Rozkladné mediální technologie - teorie a aplikace na české mediální prostředí
Kyjonková, Petra ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Gibarti, Jana (oponent)
Rigorózní práce "Rozkladné mediální technologie - teorie a aplikace na české mediální prostředí" pojednává o konceptu rozkladných technologií, který vychází z ekonomického modelu kreativní destrukce otce zakladatele teorie inovací Josepha Aloise Schumpetera. Ačkoli Schumpeter popisoval nepříznivé vlivy inovací na stávající struktury trhu už na počátku 20. století, mediální studia je objevila až v modelu jiného ekonoma Claytona Christensena z roku 1995. Na konci minulého století, s počátkem rozvoje internetu, tedy vznikaly na základě obchodního modelu mediálních firem první studie zkoumající rozkladný dopad nových komunikačních kanálů na ty staré. Tato rigorózní práce pak přenáší tyto úvahy do českého mediálního prostředí, které je ovšem dosud silně poznamenáno transformací započatou před dvaceti lety. Ukazuje, jaký má přeměna vliv na inovační proces a proč je nutné zkoumat ji v postkomunistických zemích odděleně. Práce poté analyzuje dopad internetu jako nového média na trh periodického tisku. Speciálně pak diskutuje soužití internetového a tištěného vydání Lidových novin, které v mnohém odhaluje slabiny a možnosti českých seriózních deníků a jejich internetových vydání jako celku. Z důkladného rozboru vztahů obou mediálních technologií pak vyplývají i základní prognózy dalšího rozvoje médií se speciálním...
|
host ::
RSS.